RECENZE - Ten, kdo stojí v koutě
Autor: Stephen Chbosky
Hodnocení: 5/5*
Žánr: YA
Nakladatelství: Brio
Počet stran: 212
(v originále pod názvem The perks of being a wallflower)
O ČEM PŘÍBĚH JE:
Charlieho čeká jeho první rok na střední. Odjakživa byl tak nějak ten, kdo stojí v koutě a má strach, že si nenajde žádné přátele. Najednou se ale Charlie ocitá v prostředí alkoholu, drog a vztahů, do kterého ho zavedou jeho noví přátelé. Je zaseknutý mezi snahou žít svůj život a touze mu utéct.
HODNOCENÍ:
Jsem teď trošku naštvaná, že jsem to nevydržela a přečetla jsem si knihu v češtině. Kamarádka mi nabídla, že mi ji půjčí a já nedokázala říct ne. No však to znáte. Překlad se podle mě docela povedl, akorát si chudák překladatel nevěděl moc rady a slovo inside joke přeložil jako interní vtip (tolikrát jsem slovo překládat snad nikdy v jedné větě nepoužila). Z toho hlediska mohla být angličtina lepší volbou, ale až děj pozapomenu, můžu si s originálem osvěžit paměť.
Kniha je psána formou dopisů od Charlieho směřované na jeho "přítele", o kterém my nic nevíme. Už od prvního psaní jsem měla hlavní postavu ráda. Nebylo to takové, že bych měla pocit, že ty dopisy píše mně, ale spíš jako bych byla přímo s ním. Je hodně těžké to popsat, zvlášť když jsem tuhle malinkou knížku měla za chvíli přečtenou a mohla jsem dát Charliemu sbohem. Styl psaní autora je neskutečně čtivý a i když je na sobě písmo dost nahňácané, četla se rychlostí blesku. Jeho dva noví přátelé Patrick a Sam jsou také skvělé osobnosti. Zatímco Patrick mi přišel jako v pohodě kluk, Sam jsem milovala jako svou neexistující sestru. Byla jsem šťastná, když byli šťastní a plakala, když šťastní nebyli. A myslím to doslova. Od půlky knihy až ke konci jsem měla úplně zmáčený obličej a to se tam nedělo nic tak srdceryvného. Já se prostě jenom nad každou blbinou hrozně moc dojala. Autor knihu vydal v roce 1999, ale odehrává se od srpna 1991 do srpna 1992 (což je mimochodem moje oblíbené desetiletí a navíc to je první školní rok Harryho v Bradavicích). Občas mě překvapovalo, kolik toho Charlie nezná o věcech, které dnes zná snad i osmileté dítě. Přijde mi to na dnešní době trochu smutné.
Chci abyste věděli, jak moc je těžké o téhle knize psát a navíc ji k tomu zhodnotit. Při čtení jsem vůbec nemyslela na to, kolik tomu dám hvězd. Nebyla jsem z toho tak nadšená, že bych o tom každému hned musela říct. Ale když jsem si zapsala další přečtenou knihu a uvědomila si, že ji musím ohodnotit, okamžitě jsem ten plný počet dala. Se srovnáním s ostaními knihami, které mají ode mě plný počet je naprosto jiná. Mám pocit, jako bych přečetla něčí kus života. A jak můžete hodnotit něčí život? Jak můžete hodnotit to, jak někdo vyjadřuje svoje pocity? Prostě a jednoduše jsem z Toho, kdo stojí v koutě úplně vygumovaná, jak už jste mohli poznat.
V roce 2012 si sám Stephem Chbosky zrežíroval filmovou adaptaci. V roli Charlieho se objevil Logan Lerman (známý z filmu Percy Jackson), Sam ztvárnila Emma Watson (všemi známá kamarádka čaroděje Harryho Pottera) a dokonce se ve filmu objevila i Nina Dobrev (neboli slavná Elena z Upířích deníků). Tahle kombinace zní dost lákavě, že? Já se na film chystám a myslím, že bude vtipné sledovat Percyho jak někde chlastá s Hermionou. Snad mi ale snímek nezkazí ten silný zážitek, co mám v sobě zarytý po jeho předloze.
Hodnocení: 5/5*
Žánr: YA
Nakladatelství: Brio
Počet stran: 212
(v originále pod názvem The perks of being a wallflower)
O ČEM PŘÍBĚH JE:
Charlieho čeká jeho první rok na střední. Odjakživa byl tak nějak ten, kdo stojí v koutě a má strach, že si nenajde žádné přátele. Najednou se ale Charlie ocitá v prostředí alkoholu, drog a vztahů, do kterého ho zavedou jeho noví přátelé. Je zaseknutý mezi snahou žít svůj život a touze mu utéct.
HODNOCENÍ:
Jsem teď trošku naštvaná, že jsem to nevydržela a přečetla jsem si knihu v češtině. Kamarádka mi nabídla, že mi ji půjčí a já nedokázala říct ne. No však to znáte. Překlad se podle mě docela povedl, akorát si chudák překladatel nevěděl moc rady a slovo inside joke přeložil jako interní vtip (tolikrát jsem slovo překládat snad nikdy v jedné větě nepoužila). Z toho hlediska mohla být angličtina lepší volbou, ale až děj pozapomenu, můžu si s originálem osvěžit paměť.
Kniha je psána formou dopisů od Charlieho směřované na jeho "přítele", o kterém my nic nevíme. Už od prvního psaní jsem měla hlavní postavu ráda. Nebylo to takové, že bych měla pocit, že ty dopisy píše mně, ale spíš jako bych byla přímo s ním. Je hodně těžké to popsat, zvlášť když jsem tuhle malinkou knížku měla za chvíli přečtenou a mohla jsem dát Charliemu sbohem. Styl psaní autora je neskutečně čtivý a i když je na sobě písmo dost nahňácané, četla se rychlostí blesku. Jeho dva noví přátelé Patrick a Sam jsou také skvělé osobnosti. Zatímco Patrick mi přišel jako v pohodě kluk, Sam jsem milovala jako svou neexistující sestru. Byla jsem šťastná, když byli šťastní a plakala, když šťastní nebyli. A myslím to doslova. Od půlky knihy až ke konci jsem měla úplně zmáčený obličej a to se tam nedělo nic tak srdceryvného. Já se prostě jenom nad každou blbinou hrozně moc dojala. Autor knihu vydal v roce 1999, ale odehrává se od srpna 1991 do srpna 1992 (což je mimochodem moje oblíbené desetiletí a navíc to je první školní rok Harryho v Bradavicích). Občas mě překvapovalo, kolik toho Charlie nezná o věcech, které dnes zná snad i osmileté dítě. Přijde mi to na dnešní době trochu smutné.
Chci abyste věděli, jak moc je těžké o téhle knize psát a navíc ji k tomu zhodnotit. Při čtení jsem vůbec nemyslela na to, kolik tomu dám hvězd. Nebyla jsem z toho tak nadšená, že bych o tom každému hned musela říct. Ale když jsem si zapsala další přečtenou knihu a uvědomila si, že ji musím ohodnotit, okamžitě jsem ten plný počet dala. Se srovnáním s ostaními knihami, které mají ode mě plný počet je naprosto jiná. Mám pocit, jako bych přečetla něčí kus života. A jak můžete hodnotit něčí život? Jak můžete hodnotit to, jak někdo vyjadřuje svoje pocity? Prostě a jednoduše jsem z Toho, kdo stojí v koutě úplně vygumovaná, jak už jste mohli poznat.
V roce 2012 si sám Stephem Chbosky zrežíroval filmovou adaptaci. V roli Charlieho se objevil Logan Lerman (známý z filmu Percy Jackson), Sam ztvárnila Emma Watson (všemi známá kamarádka čaroděje Harryho Pottera) a dokonce se ve filmu objevila i Nina Dobrev (neboli slavná Elena z Upířích deníků). Tahle kombinace zní dost lákavě, že? Já se na film chystám a myslím, že bude vtipné sledovat Percyho jak někde chlastá s Hermionou. Snad mi ale snímek nezkazí ten silný zážitek, co mám v sobě zarytý po jeho předloze.
Moc pěkná recenze, napsalas to opravdu hezky - jak někdo může hodnotit něčí život. Přesně tak jsem se po dočtení cítil, nevěděl jsem jak to ohodnotit, prostě mě to celé rozsekalo 😄😂
OdpovědětVymazatPřesně...mám pocit, že je tahle recenze nějaká zmatená. Ale já to prostě jinak ze sebe nedokázala dostat😂 A děkuju, ta tvoje mě dokopala k tomu tuhle knihu přečíst!😄❤️
Vymazat