RECENZE - Vše, co jsme si nikdy neřekli
Autor: Celeste Ng
Hodnocení: 5*/5*
Žánr: Světová současná
Nakladatelství: Odeon
O ČEM PŘÍBĚH JE:
Lydia je nalezena mrtvá v jezeře kousek od jejího domu. Policie případ označí za sebevraždu. Ta událost, jako by zasadila klín mezi všechny zbylé členy rodiny. Uzavírají se do sebe a snaží se přijít na to, proč to jejich milovaná příbuzná udělala. Lydia měla přece tak dokonalý život! Skvělé známky, spoustu přátel, milující rodinu,... Jenže věci se občas mají jinak.
Od tohoto momentu se příběh rozdělí na dvě dějové linie. Ta první se odehrává v přítomnosti a sleduje truchlení pozůstalých. Druhá nám rozebírá rodinné vztahy a odkrývá to, co už Lydia nemohla říct.
HODNOCENÍ:
Příběh je zasazen v mé nejmilovanější době. Amerika, sedmdesátá léta. Hodně se to v příběhu odráželo, jelikož Lydiin otec byl původem z Číny, takže jsme se setkávali s problémy ohledně diskriminace a rasismu. To samé s její matkou, která chtěla studovat a být doktorkou, jenže to v té době nebylo zvykem. Oba dva tito lidé vložili svoje sny do malé Lydie. Byla jejich nejmilejší dítě a na staršího Natha a nejmladší Hannu trochu opomíjeli. Jak bylo řečeno v knize, Lydia pro ně byla Slunce. Když Slunce zmizí, všechny planety zmizí s ním.
Nejvíc se mi líbilo, že jsem se nedokázala rozhodnout, jestli mám členy rodiny ráda nebo ne. Udělali tolik zlých a hloupých věcí, jenže zároveň udělali i nespočet dobrých. Uvědomila jsem si, že tak to je i ve skutečném životě. Nikdo přece není dokonalý a spousta lidí si svoje chyby ani neuvědomí. Soucítila jsem s nimi, nadávala jim a fandila jim zároveň. Tím pádem mi postavy přirostly k srdci o to víc.
Nedokážu si vybavit nic, co by mi na knize vadilo. Myslím si, že mi v některých věcech hodně otevřela oči a za to jsem Celeste opravdu vděčná. Proto ji doporučuji úplně všem. Je jedno, jestli je vám dvacet nebo padesát, ten příběh vás dostane i tak.
Hodnocení: 5*/5*
Žánr: Světová současná
Nakladatelství: Odeon
O ČEM PŘÍBĚH JE:
Lydia je nalezena mrtvá v jezeře kousek od jejího domu. Policie případ označí za sebevraždu. Ta událost, jako by zasadila klín mezi všechny zbylé členy rodiny. Uzavírají se do sebe a snaží se přijít na to, proč to jejich milovaná příbuzná udělala. Lydia měla přece tak dokonalý život! Skvělé známky, spoustu přátel, milující rodinu,... Jenže věci se občas mají jinak.
Od tohoto momentu se příběh rozdělí na dvě dějové linie. Ta první se odehrává v přítomnosti a sleduje truchlení pozůstalých. Druhá nám rozebírá rodinné vztahy a odkrývá to, co už Lydia nemohla říct.
HODNOCENÍ:
Příběh je zasazen v mé nejmilovanější době. Amerika, sedmdesátá léta. Hodně se to v příběhu odráželo, jelikož Lydiin otec byl původem z Číny, takže jsme se setkávali s problémy ohledně diskriminace a rasismu. To samé s její matkou, která chtěla studovat a být doktorkou, jenže to v té době nebylo zvykem. Oba dva tito lidé vložili svoje sny do malé Lydie. Byla jejich nejmilejší dítě a na staršího Natha a nejmladší Hannu trochu opomíjeli. Jak bylo řečeno v knize, Lydia pro ně byla Slunce. Když Slunce zmizí, všechny planety zmizí s ním.
Nejvíc se mi líbilo, že jsem se nedokázala rozhodnout, jestli mám členy rodiny ráda nebo ne. Udělali tolik zlých a hloupých věcí, jenže zároveň udělali i nespočet dobrých. Uvědomila jsem si, že tak to je i ve skutečném životě. Nikdo přece není dokonalý a spousta lidí si svoje chyby ani neuvědomí. Soucítila jsem s nimi, nadávala jim a fandila jim zároveň. Tím pádem mi postavy přirostly k srdci o to víc.
Nedokážu si vybavit nic, co by mi na knize vadilo. Myslím si, že mi v některých věcech hodně otevřela oči a za to jsem Celeste opravdu vděčná. Proto ji doporučuji úplně všem. Je jedno, jestli je vám dvacet nebo padesát, ten příběh vás dostane i tak.
Komentáře
Okomentovat